"... a nyní bezva zprávička pro majitele pohřebních ústavů! Na šestnáctém kilometru dálnice Praha - Brno došlo v dopoledních hodinách k hromadné havárii. Hmotné škody se odhadují asi tak na patnáct milionů korun, ztráty na životech činí zhruba pětadvacet lidí s perspektivou dalšího růstu..."
Paní Klofáčová stařeckou rukou vypíná zachovalé rádio, uchopí berle a pomalu odkulhá do kuchyňky pro svou polední dávku léků. Zrovna když zapije poslední prášek, začne zvonit telefon. Důchodkyně zvedá sluchátko a zasípe: "Prosím. Kdo volá?"
Ve sluchátku to párkrát slabě zachrčí a nakonec se ozve: "Zabiju tě."
Stařena zalape po dechu, zbledne a neznámý hlas pokračuje: "Nedožiješ se večera. Připravuj se na smrt. Brzo tě zabiju."
Paní Klofáčová pokládá roztřesenou rukou sluchátko a sedá si na postel. Horečně přemýšlí, co má dělat. Nakonec se vrhá zpět k telefonu a vytáčí číslo svého syna. Ve sluchátku se ozývá vyzváněcí tón. Na druhé straně to nikdo nezvedá, takže stařena po chvíli opět zavěsí.
Náhle se rozdrnčí domovní zvonek. Důchodkyně se odšourá ke dveřím a ustrašeně se ptá: "Kdo je tam?"
"Instalatér," odpovídá kdosi za dveřmi.
Paní Klofáčová přitiskne oko k panoramatickému kukátku, vidí svalnatého muže v montérkách s objemnou brašnou přes rameno, odemyká tedy zámky, sundavá bezpečnostní řetěz a otevírá dveře.
"Tak deme na to, paninko," zahlaholí instalatér a vytahuje z brašny litinovou trubku.
Stařena vyděšeně vykřikne, začne ustupovat zpět do bytu a zakopává o telefonní šňůru. Strhává přitom telefon na zem a sama padá hlavou přímo na roh prádelníku. Ze spadlého telefonního sluchátka se ozve: "Vždyť jsem ti říkal, že tě zabiju."
Pak se telefon suše uchechtne a zmlkne.
Telefonát
autor: Roman|
zpět na seznam zpět na kategorie |
ohodnoť povídku: |
|